Měsíc Květen má v českém jazyce název zcela vystihující aktuální dění v přírodě. Slovo květen pochází od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj. Slovo květen se poprvé objevilo v Jungmannově překladu Ataly z roku 1805 jako poetismus v překladu lune des fleurs, ale rychle se vžilo. Na Jungmanna zřejmě působilo polské slovo kwiecień („duben“). Tento název Čechy hned chytil za srdce. Stali jsme se tak nejspíše jediným evropským národem, který pohrdl řeckou bohyní Maiou a pojmenoval si nejhezčí měsíc v roce podle kvetoucích stromů. A že toho kvete!

Trocha teorie

Květenství (inflorescentia) je soubor květů na společném stonku uspořádaných podle určitých pravidel. Později z něj vzniká plodenství. Sdružení květů v květenství je běžným jevem. Více květů pohromadě zvyšuje možnost, že bude některý z květů opylen, navíc jsou většinou květenství pro opylovače mnohem nápadnější. Květenství se podle uspořádání květů dělí na dvě skupiny – hroznovitá a vrcholičnatá.

  • Hroznovitá (racemózní), u nichž je hlavní vřeteno nejdelší a boční stonky jej nepřerůstají. Květy v hroznovitém květenství rozkvétají odzdola nahoru nebo od kraje ke středu (jsou-li uspořádány přibližně v jedné rovině). U hroznovitého květenství dochází k monopodiálnímu větvení – hlavní stonek pokračuje ve vrcholovém růstu.
  • Vrcholičnatá (cymózní), u nichž je hlavní vřeteno výrazně zkráceno tak, že boční větve jej přerůstají. Květy ve vrcholičnatém květenství rozkvétají odshora dolů a jsou-li uspořádány do plochy, pak od středu k okraji. U vrcholičnatého květenství dochází k sympodiálnímu větvení – ve vrcholovém růstu pokračuje větev vedlejší:

Kvetení ovocných stromů

Některé stromy již dokvétají, například třešně a slivoně. Svých několik dní slávy si ještě užívají růžové plnokvěté sakury neboli třešně pilovité. Po jejich odkvětu si teprve uvědomíme, jak rafinované zařízení je květ. Nejprve naláká včelky opylovačky. Když splní první úkol a zajistí zachování druhu, opadá. Na zemi pozvolna zetlí a vrátí se zpět ke kořenům rodných stromů v podobě živin.

Broskve, meruňky, třešně a další známé ovocné druhy svými květy zdobí zahrady právě v těchto dnech. Na jejich opylení závisí budoucí úroda. Ne vždy vzniknou plody ze všech květů. Například u jabloní, meruněk, višní i některých dalších ovocných druhů se dále vyvíjí pouze nepatrné množství květů (6 až 10 %). Ostatní květy a semeníky v několika fázích předčasně opadají. Opad semeníků je způsoben hlavně špatným opylením a oplodněním. Největší opad (červnový) již malých plodů je zpravidla způsoben nedostatečnou výživou rostlin především dusíkem, příčinou může být i sucho. Příznivý vliv na snížení opadu tedy má přihnojení dusíkatými hnojivy před květem a případná závlaha stromů.

  • Třešně – botanicky patří do čeledi růžovité (Rosaceae) rodu (Prunus L.) Třešně jsou většinou cizosprašné, přičemž některé odrůdy se mezi sebou neoplodňují (např. ’Granát’, ’Kordia’). V současnosti se hlavně v zahraničí, ale i u nás, objevují samosprašné odrůdy, avšak cizosprašné stále převládají. Při výsadbě proto pamatujeme na kombinaci odrůd, které současně kvetou a vzájemně se oplodňují. Pozdně kvetoucí třešně je možno vysazovat v kombinaci s raně kvetoucími višněmi.
  • Višně – patří do stejné čeledi i rodu jako třešeň. Z hlediska opylovacích poměrů dělíme višně na samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. V současnosti se u nás i v zahraničí pěstují především samosprašné odrůdy.
  • Jabloně – botanicky patří do rodu Malus. Plodem je malvice s pětipouzdrým semeníkem, stopečnou a kališní jamkou. U nás pěstované odrůdy jabloní jsou cizosprašné, to znamená, že každá odrůda musí být opylena pylem jiné odrůdy. Předpokladem správného opylení je dobře klíčivý pyl, přibližně stejné období květu obou odrůd a dobré počasí v době květu, aby mohly létat včely. Na malé zahradě, kde se pěstuje více odrůd, většinou nebývají s opylením problémy.
  • Hrušně – botanicky patří do řádu růžokvěté (Rosales). U nás pěstované odrůdy hrušní jsou cizosprašné, to znamená, že pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující odrůdy, které kvetou ve stejnou dobu.
  • Broskvoně – patří do čeledi růžovité (Rosaceae), rodu Prunus. Většina u nás pěstovaných odrůd pochází z tzv. íránské skupiny (broskvoně západní). Broskvoň je samosprašná, proto při jejím pěstování není nutná přítomnost jiného jedince. Broskvoně mají dva druhy květů – růžovité a zvonkovité.
  • Meruňky – patří stejně jako broskvoň do čeledi růžovité (Rosaceae), rodu Prunus. Většina odrůd je samosprašná. Jsou známé však i cizosprašné odrůdy, u kterých je při pěstování nutná přítomnost jedince jiné odrůdy. Pro dobré opylování meruněk jsou nezbytné včely. Pokud nelétají, můžeme na malých zahrádkách květy opylovat štětečkem.
  • Slivoně – první odrůdy vznikly podle názoru odborníků samovolným křížením trnky s myrobalánem. Botanicky patří do řádu růžokvěté (Rosales), čeledi růžovité (Rosaceae) a rodu slivoň (Prunus). Pod název slivoně řadíme švestky, pološvestky, mirabelky, slívy a renklódy. U slivoní jsou z hlediska opylovacích poměrů odrůdy rozděleny na cizosprašné, částečně samosprašné nebo plně samosprašné. Cizosprašné odrůdy musíme vysazovat spolu s opylovači. U částečně samosprašných odrůd se přítomností opylovače výnos ovoce podstatně zvýší.

 Zadání aktivity

Všude kolem nás teď kvetou stromy a vaším úkolem bude pokusit se najít a zachytit ten nejkrásnější solitérní strom široko daleko a také skupinu stormů (sad, alej, atd). Představte si, že jste se přihlásili do soutěže fotografů a odborná porota vám přidělila úkol v podobě pořízení umělecké fotografie na téma Kvetoucí Stromy. Takže nalézt nejvhodnější samostatný kvetoucí strom a  množinu stromů k vyfotografování je pouze jedna z dílčích úloh, jakožto fotografové by jste se měli zaměřit také na spousty dalších důležitých detailů jako světlo, kompozice, pozadí a další faktory ovlivňující výslednou fotografii a její celkovou atmosféru.

Požadujeme od vás zaslání 2 fotografií – první  fotka zachycující skupinu kvetoucích stromů (sad, alej, stromořadí), na druhé fotografii by měl být solitérní strom v krajině. Vyberte ty nejlepší fotografie v každé z výše uvedených kategorií, vyplňte Záznam o aktivitě a napište nám, kde jste své fotoúlovky pořídili a co zajímavého jste na své výpravě zažili, viděli či cokoli jiného. Po odeslání záznamu budete odměněni ziskem 50 bodů.

Následně všechny vaše fotografie vystavíme na našem webu a spustíme hlasování účastníků ale také i profesionální poroty složené z fotografů – 3 nejlepší fotografie odměníme bonusem v hodnotě 100 bodů.