Letos si připomínáme velmi významné 75. výročí osovobození a tedy i ukončení 2 světové války – konkrétně 8.5.1945 byl ukončen tento válečný konfilkt v Evropě kapitulací Německa.

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa. Tento konflikt se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Válka v Evropě začala 1. září 1939, když nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu Německu válku. 17. září napadly německé vojska Polsko i Sovětský svaz. V Asii je za počátek druhé světové války považováno přepadení Číny Japonskem, které začalo již 7. července 1937. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2. září téhož roku a válka byla ukončena na celém světě.

Příčiny války bývají hledány v důsledcích ideologií a politických směrů, jako jsou nacionalismus a imperialismus. Podle některých historiků byla příčinou nespokojenost Německa s Versailleskou smlouvou, která měla prohloubit jeho pocit ponížení, a v dopadech velké hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let. Tyto vlivy zásadním způsobem oslabily mnoho evropských států, čímž umožnily vzestup nacismu (pod vedením např. Adolfa Hitlera), fašismu (pod vedením např. Benita Mussoliniho) a komunismu (pod vedením např. Josifa Vissarionoviče Stalina) a dalších totalitních států mimo Evropu.

Německé invazi do Polska předcházela smlouva o neútočení se Sovětským svazem (SSSR), takzvaný Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaná 24. srpna 1939 (avšak datovaná o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy – mimo jiných ustanovení – rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou stran. 17. září 1939, tedy šestnáct dní po německém útoku, zaútočil na Polsko také SSSR. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa).

Spojené státy americké, které už dříve poskytovaly některým Spojencům v počínající válce pomoc, vstoupily aktivně do války 7. prosince 1941 poté, co Japonsko udeřilo na jejich námořní základnu v Pearl Harboru.

Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci. Oproti všem dosavadním konfliktům bylo průběhem bojů podstatně zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo, jež utrpělo obrovské ztráty. Příkladem genocidy se stal holokaust, kterému na základě nacistické rasové ideologie padlo za oběť šest milionů evropských Židů. Další milionové oběti byly ze strany slovanského obyvatelstva na územích východní fronty, kde bylo na 8 milionů civilních obětí. Civilní oběti podlehly nemocem a hladu vyvolanými válečnými operacemi německé a sovětské armády a masakrům nebo genocidě páchanými německými a sovětskými komandy na obsazených územích. Milionům obětí se podařilo předejít spojeneckými dodávkami nejen potravin do SSSR na základě Zákona o půjčce a pronájmu. Válečné úsilí pohlcovalo veškerý lidský, ekonomický, průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů, lze tak hovořit o vedení totální války. Taktéž pohled na „civilizované metody válčení“ se v mnoha ohledech výrazně proměnil, neboť zatímco v roce 1940 demokratické státy v čele s Velkou Británií a USA odmítaly plošné nálety na nepřátelská města, posléze se k nim samy uchýlily.

V samotném závěru války byla ustavena Organizace spojených národů, jejímž ústředním cílem byla prevence vzniku jakéhokoli dalšího podobného konfliktu. Po vítězství Spojenců se zrodily dvě vedoucí světové supervelmoci: Sovětský svaz a Spojené státy americké. Jejich stále větší vzájemný antagonismus vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku studené války, když Josif Stalin spustil napříč evropským kontinentem železnou oponu, která od sebe oddělila svobodný západní svět a komunistické státy ve Východní Evropě poddané Sovětům. Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na právo na sebeurčení mezi národy ovládanými koloniálními mocnostmi, což vedlo k akceleraci dekolonizačních hnutí v Asii a v Africe.

Zadání aktivity

Ani my bychom neměli zapomínat na všechny ty hrůzy, které se po celém světě udály a co vlastně znamenalo osvobození a ukončení toho šíleného válečného běsnění. Tyto události nesmí být zapomenuty a je velmi důležité, aby i následující generace věděly, čeho všeho je člověk schopný a jak tragické důsledky může mít fanatismus a extremismus. Chceme vás vybídnout, aby jste si o tom spolu s dětmi popovídali, pohledali nějaké informace na internetu a pokusili se jim tyto události vysvětlit, přiblížit a také odpovědět na jejich zvídavé dotazy.

Vaše připomenutí válečných událostí může být složeno ze 3 částí – za splnění každého dílčího podúkolu můžete pro svůj tým získat 50 bodů – tedy v součtu můžete za tuto aktivitu získat 150 bodů.

  • Navštivte nějaký památník obětem 2SV (Hrabyně, Životice či cokoliv jiného – muže být i pamětní deska umístěná na nějaké budově) a pořiďte si 2 fotografie z této výpravy (1 fotka vašeho týmu u památníku, druhá fotka by měla zachytit text památníku), jíž se musí zúčastnit 2/3 vašeho týmu. Do Záznamu o aktivitě napište kam jste se vydali a co jste během své “mise” zajímavého viděli a zažili.
  • Podívejte se na film nebo dokumentární film s tématikou 2SV v televizi nebo si pusťte nějaký film na internetu – např. Schindlerův seznam, Pianista, Zachraňte vojína Rayena, Musíme si pomáhat, Vlak dětství a naděje, Zlodějka knih, Most přes řeku Kwai, Sophiina volba, Habermanův mlým, Enigma, Je třeba zabít Sekala, Želary, Všichni moji blízcí atd. – k sledování filmu či dokumentu by se měli sejít alespoň 2 členové vašeho týmu – bude po vás požadovat 1 fotku a do Záznamu o aktivitě nám uveďte na jaký film či dokument jste se dívali, kdo se účastnil a taky nám můžete uvést vaše dojmy a postřehy ze shlédnutého videa.
  • Přečtěte si knihu pojednávající o událostech 2SVnapř. Zlodějka knih, Zimní muži, Hana, Pianista, Tatér z Osvětimu, Z Paříže do Paříže, Loutkář z Ghetta, Vypravěčka, Chlapec v pruhovaném pyžamu, Denník Anny Frankové, Osvětimská knihovnice, Smrt je mám řemeslem, Sophiina volba, Romeo Jůlie a Tma, Jsou světla které nevidíme, Najdi Rebeccu, Soočítej hvězdy, V šedých tónech či jiné – úkol přečtení knihy může splnit 1 člen vašeho týmu – budeme po vás požadovat 1 fotku čténáře s knihou (nebo čtečkou) a do Záznamu o aktivitě nám uveďte jakou knohu jste přečetli, kdo se účastnil a taky nám můžete uvést vaše dojmy a postřehy z přečtené knihy.