Téměř každý člověk (dospělý či dítě) již určitě měl možnost setkat se hasičem (požárníkem) nebo vidět tyto “muže a ženy činu” v akci. Tito hrdinové jsou nepostradatelnou součástí společnosti a infrastruktury.

Hasič (požárník) je označení zejména pro příslušníka nebo zaměstnance Hasičského záchranného sboru anebo člena jednotky sboru dobrovolných hasičů. Tato definice vychází z vyhlášky o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, avšak označení hasič se vžilo i pro členy sboru dobrovolných hasičů jakožto pro členy pobočného spolku. Tyto sbory se na rozdíl od jednotek požární ochrany nepodílejí na likvidaci požárů, ale zajišťují například kulturní akce nebo soutěže pro děti s hasičskou tématikou.

Množný výraz hasiči je zjednodušené pojmenování pro všechny jednotky požární ochrany (tzv. JPO) a jejich členy, zaměstnance nebo příslušníky. Hasiči, vykonávající službu jako své hlavní povolání, se nazývají profesionální. Naopak hasiči vykonávající službu jako své vedlejší povolání nebo zcela dobrovolně, se nazývají dobrovolní hasiči. Občas se lze také setkat s výrazem poloprofesionální.

Kromě hašení požárů zasahují hasiči obvykle také při dopravních nehodách, úniku nebezpečných látek, v případě povodní, jiných živelních pohrom, ekologických haváriích, technické pomoci a jiných mimořádných událostech jako například ochrana obyvatelstva (krizové řízení, evakuace, zajištění náhradního ubytování, dekontaminace atd.). Mimo to se hasiči věnují prevenci na úseku požární ochrany, např. požární ochrana staveb nebo v rámci spolupráce s Ministerstvem školství zvyšují povědomí o ochraně člověka při mimořádných událostech.

Historie

Jakýsi základ hasičského sboru lze hledat již ve starověkém Římě. Tamní hasičský sbor se skládal z asi 500 otroků. Poté byla požárnická odbornost zapomenuta a v případě požárů se hašení účastnili všichni obyvatelé měst. Avšak také vznikala nová protipožární opatření, jedním z nevýznamnějších bylo oddělení kuchyně od hlavní části stavby. Teprve na začátku 19. století se začaly opět formovat požární sbory, avšak na principu dobrovolnosti.

Hasiči v Česku

Jednotky požární ochrany

V České republice spolupracují profesionální a dobrovolné jednotky, které mají nedílnou roli v boji proti požárům, záchraně lidských životů a řešení jiných mimořádných událostí. V roce 2017 byli dobrovolní hasiči povolání k 31,3% zásahů z celkového počtu 125 974. Zbylých 68,7% bylo čistě v rukách jednotek profesionálních. Vysílání jednotek mají na starosti krajská operační střediska, která se zpravidla řídí stanoveným plánem plošného pokrytí.

Dělení jednotek požární ochrany

Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí do několika kategorií:

  1. s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
    • JPO I – jednotka hasičského záchranného sboru (příslušníci zde vykonávají službu jako své hlavní povolání)
    • JPO II – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu jako své hlavní nebo vedlejší povolání)
    • JPO III – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
  2. s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
    • JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku (příslušníci zde vykonávají službu jako své hlavní povolání)
    • JPO V – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
    • JPO VI – jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
    • jednotky nezařazené v plánu plošného pokrytí (mohou být svolány v případě rozsáhlejších mimořádných událostí)

Tzv. plošné pokrytí je právní předpis, který je vydáván příslušným krajským úřadem po konzultaci s Hasičským záchranným sborem České republiky. Tento předpis vyhodnocuje požární a jiná rizika v daných oblastech a naopak stanovuje určitou ochranu, včetně dojezdových časů jednotek apod. Díky tomuto požárnímu poplachovému plánu je dosaženo včasného příjezdu hasičů a je zajištěno dostačující pokrytí.

Nejzákladnějšími náležitostmi každé kategorie jsou doba výjezdu, minimální počet členů a techniky a území, ve kterém jednotka zpravidla působí.

Doby výjezdu

Doba výjezdu je pro každou kategorii stanovena následovně:

JPO I – jednotka hasičského záchranného sboru – 2 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 241 JPO (stav k 31. 12. 2017)
JPO II – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 5 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 236 JPO (stav k 31. 12. 2017)
JPO III – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 1 352 JPO (stav k 31. 12. 2017)
JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku – 2 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 80 JPO (stav k 31. 12. 2017)
JPO V – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 5 279 JPO (stav k 31. 12. 2017)
JPO VI – jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 143 JPO (stav k 31. 12. 2017)

Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (kat. JPO VI) jsou v poslední době hojně nahrazovány tzv. požárními hlídkami.

Názvy jednotek

Názvy jednotek požární ochrany jsou vždy ustálené, mnohdy se však užívá jejich zkrácený výraz:

jednotka hasičského záchranného sboru – např. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, stanice Česká Lípa; lze se setkat se zkratkou HZS LK stanice Česká Lípa
jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – např. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Nový Bor; lze se setkat se zkratkou JSDH(O) Nový Bor
jednotka hasičského záchranného sboru podniku – např. Hasičský záchranný sbor podniku Správa železnic, stanice Brno; lze se setkat se zkratkou HZSp SŽDC stanice Brno
jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku – Např. Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.; lze se setkat se zkratkou JSDH(P) Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.

Tísňové volání

Tísňovým voláním se rozumí vůbec základní možnost přivolání pomoci při mimořádné události. Telefonicky lze pomoc Integrovaného záchranného systému v České republice přivolat na následujících číslech:

150 – Hasičský záchranný sbor České republiky
155 – Zdravotnická záchranná služba
158 – Policie České republiky
156 – Obecní (městská) policie

V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí č. 91/396/EEC ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání, to připadlo na telefonní číslo:

112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání

Tato linka byla úspěšně implementována do provozu v roce 2008, od té doby zajišťuje nepřetržitou pomoc ve všech členských státech Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku. Rozhodnutím vlády byl k příjmu tísňového volání na lince 112 určen Hasičský záchranný sbor. Telefonní centra jsou v rámci České republiky navzájem hlasově a datově propojena a jsou vzájemně plně zastupitelná. V případě přetížení nebo výpadku v jednom kraji jsou hovory automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení.

Oblečení hasičů v České republice

  • PS I [pé es jedna] – běžné oblečení s reflexními pruhy a reflexním lampasem na bočních švech kalhot, hasiči ho nosí při poplachu. Běžně používán jako staniční oblečení
  • hazmat suit – pro likvidaci chemických havárií
  • fire proximity suit – proti extrémnímu sálavému teplu
  • nejpoužívanějším oblekem v ČR je oblek zásahový. Ten se skládá z kabátu a kalhot, zásahový oblek je většinou buď jednovrstvý (používá se na zásahy v otevřeném prostoru jako je např. požár polního porostu nebo na malé požáry lesa) nebo vícevrstvý (většinou se používají třívrstvé obleky kvůli dobré izolaci před ohněm, je určen na venkovní požáry většího rozsahu nebo na požáry v uzavřených prostorech např. požár bytu, domu nebo velkých průmyslových objektů kde se hasič pohybuje v malé vzdálenosti od plamenů

Spolky a častá záměna – jednotka vs. sbor

Dobrovolní hasiči vykonávají tradičně i jiné činnosti, nežli ty související s bojem proti požárům, záchranou lidských životů a nebo řešením mimořádných událostí. Jsou často nedílnou součástí kulturního života v obci (hasičské plesy, zábavy a oslavy) i života sportovního (soutěže s hasičskou tématikou). Nejvýznamnějším z mnoha hasičských spolků je Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska od nějž se odvíjí jednotlivé pobočné spolky jako je například SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů Česká Lípa. SH ČMS je hlavním propagátorem a organizátorem požárního sportu v České republice.

Záměna pojmů jednotka sboru dobrovolných hasičů a sbor dobrovolných hasičů, je častá. Tyto dva subjekty jsou úzce spjaty například lidmi, kteří působí v jednotce a zároveň ve sboru, prostory (sbor často působí ve zbrojnici jednotky) atd. Je však nutno zdůraznit rozdíl mezi jednotkou požární ochrany a pobočným spolkem, není totiž podmínkou, aby jednotka byla vůbec spjata se sborem.

jednotka sboru dobrovolných hasičů (jednotka požární ochrany) – se řídí a je zřizována Zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb. a vykonává činnost spojenou se záchranou lidských životů, majetku, boje s ohněm atd.

sbor dobrovolných hasičů (pobočný spolek) – se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. je odvozen od spolku hlavního Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

Právní souvislost mezi těmito subjekty neexistuje. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je dle zákona zproštěno využívat příponu z. s. (zapsaný spolek).

Inetgrovaný Záchranný Systém

Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém  vazeb, pravidel  spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby stručně řečeno „nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel.“

Základní složky IZS: 

  • Hasičský záchranný sbor České republiky,
  • Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
  • poskytovatelé zdravotnické záchranné služby,
  • Policie České republiky.

Ostatní složky IZS:

  • Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
  • Obecní policie
  • Orgány ochrany veřejného zdraví,
  • Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
  • Zařízení civilní ochrany,
  • Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem  a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko  HZS ČR) povolává a nasazuje  potřebné síly a prostředky  jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.

Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet.

Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických  osob při mimořádných událostech stanoví  zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v §23-25.

Proč integrovaný záchranný systém  vznikl?
Integrovaný záchranný systém vymezuje  zákon č. 239/2000 Sb. Jeho základy však byly položeny již v roce 1993. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

Zadání aktivity

Cílem této aktivity je dozvědět se něco více o práci hasičů a získat nové poznatky, zkušenosti či zážitky. Už jen přečtěním předchozího textu jste mohli získat spoustu teoretických informací, ale chceme vás motivovat k tomu, aby jste si třeba pár střípků do mozaiky mohli zažít tak nějak prakticky.

Ať již to bude účastí na požární soutěži organizované SDH, nebo třeba pokud navštívíte nějakou společenskou akci, kde bude prezentována práce a technika profesionálních či dobrovolných hasičů. Také si můžete udělat exkurzi do prostor hasičské základy (např ISZ) nebo si dohodnout individuální prohlídku s výkladem např u velitele zásahové jednotky v Třanovicích – pana Radka Gocieka.  50 bodů v naší soutěži vám přidělíme za 2 fotografie a informace o tom, jaké akce jste se zúčastnili či jakým způsobem jste splnili zadání úkolu a více se seznámili s činností každodenních hrdinů – hasičů.