Adrenalin (epinefrin), je hormon vyměšovaný dření nadledvin; patří do skupiny katecholaminů. Připravuje tělo na výkon, je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Adrenalin se společně s kortizolem podílí na udržení organismu při životě při stresové reakci. Tyto látky působí proti sobě. Adrenalin způsobuje, že tělo podává extrémní výkony. Kortizol brání před poškozením od účinků adrenalinu.

Působením adrenalinu se v těle spouští proud reakcí, které mají vliv na všechny orgány v těle. Krev se začne rychle soustřeďovat do životně důležitých orgánů. Oproti tomu ostatní orgány strádají. Cílem je jediné. Zajistit orgánům, jakými jsou mozek, srdce a plíce, dostatek kyslíku. Potní žlázy se aktivují, zorničky se rozšiřují, zlepšuje se ventilace průdušek a plic. Cukr je přesměrován do buněk a svalů.

Celý proces může probíhat jen na základě dobře sehrané spolupráce. Hormonální systém úzce spolupracuje s nervovým systémem. Mozek sám řídí činnost mnoha žláz v těle. V hypotalamu doslova na vyžádání vylučují neurony hormonální látky do nedaleké hypofýzy. Ta sama o sobě upravuje krev, která tudy protéká tím, že do ní uvolňuje potřebné hormony.

Nadledvinky jsou umístěné na vrchní části ledvin. Buňky jejich dřeně jsou tvořené z pozměněných neuronů vegetativního nervového systému. Regulují činnost vnitřních orgánů nezávislé na lidské vůli. V těle umí syntetizovat adrenalin a v menší míře i noradrenalin. Žádné jiné buňky v těle adrenalin vyrobit neumí.

Adrenalin ovlivňuje činnost miliard buněk v těle. Ty na jeho příchod reagují velmi rychle a díky tomu je v těle navozený stav pohotovosti. Během pár sekund dochází k fyziologickým změnám v mnoha orgánech, které jsou připraveny bojovat nebo utéct. Pokud je člověk v klidu, bývá hladina adrenalinu v krvi okolo 10 nanogramů na litr. Jakmile se objeví stresový stav, zvyšuje se i na 500 nanogramů na litr. Pro představu při sportu je adrenalin v krvi přítomný okolo 50 nanogramů na litr.

Působení

  • zúžení periferních cév díky působení na alfa receptory a následné kontrakci hladkých svalů, tím dochází k centralizaci oběhu, krev se soustřeďuje v životně důležitých centrálních orgánech (srdce, mozek, plíce)
  • působí také pozitivně na srdeční činnost – urychlení srdeční činnosti, zvýšení síly stahu srdečního svalu a tím pádem tlaku a tepu
  • působí také na hladkou svalovinu průdušek – rozšiřuje jejich průsvit (bronchodilatace) a zlepšuje tak ventilaci plic
  • rozšíření zornic, do očí vstupuje více světla (mydriáza)
  • aktivace potních žláz
  • zvyšuje glykémii tím že:
    • snižuje hladinu inzulinu – což se zdá trochu kontraproduktivní, jelikož inzulin transportuje cukr do buněk (i do těch svalových). Avšak inzulin ukládá cukr do tuků nebo z nich v játrech tvoří glykogen (což při stresu není moc vhodné).
    • zvyšuje syntézu glukagonu, který štěpí glykogen v játrech na glukózu.

Shrneme-li to (a hodně zjednodušíme); adrenalin se společně s dalšími „nadupanými“ hormony — např. kortizolem, podílí na zajištění chodu organismu při zátěžové, stresové situaci. Zatímco se adrenalin snaží tělo „nabudit“ k maximálnímu výkonu, opatrný kortizol jej brání před eventuelním poškozením ohromujícími účinky tohoto pruďase.

Občas si také pleteme působení adrenalinu a endorfinu, jenž je odpovědný za ony kýžené (a vpravdě návykové) libé pocity z toho, že jsme náročnou situaci zvládli. Endorfin se nám v krevním řečišti neobjeví tak bleskově jako adrenalin, vyplaví se postupně, coby opojná odměna za výkon. Endorfin na určitý čas pomůže v organismu mírnit bolest a pozitivně ovlivňuje i psychické rozpoložení; tlumí pocit strachu a upevňuje naší víru ve vlastní schopnosti. V konečném důsledku je oním tolik vyhledávaným nosičem radosti a euforie po náročném fyzickém výkonu.

Dá se říci, že adrenalin i endorfin jsou přírodními drogami, jež si tělo samo vytváří. Zatímco adrenalin spouští v organismu totální mobilizaci sil, endorfin organismus utlumuje a dočasně zabraňuje vnímání bolesti. Působení endorfinu tvoří jakousi následnou protiváhu „adrenalinovému šoku“. Endorfin v žilách si vychutnáváme po déle trvajícím tréninku a hlavně po jeho skončení.

Shrnuto a podtrženo; adrenalin mobilizuje naše rezervy, doluje až ze samého dna organismu sílu i schopnosti, o kterých takřka netušíme. Ale bohužel umí hrát jen „vabank“, všechno nebo nic — což pro sportovce není zrovna vítaná situace. Po vyčerpání rezerv a možná i jakémsi volnoběhu se dostavuje obrovské vyčerpání.

Zadání aktivity

Mrazení v zádech, bušení srdce, husí kůže, strach a napětí… a ten pocit, když se odhodláš a uděláš krok do neznáma. Krev se ti vyhrne až do hlavy a najednou cítíš to neuvěřitelné vzrušení. Protože adrenalin je nejlepší droga, po které přichází pocit osvobození a naplnění. Ve vzduchu, na vodě, na zemi, pod zemí i na skalách, tam všude mohou adrenalinoví nadšenci najít onu jedinečnou esenci štěstí.

A co vy? Jaké nevšední adrenalinové zážitky jste zažili? Určitě nás i všechny ostatní soutěžící zajímá, co vzrušujícího jste vyzkoušeli, jaký adrenalin jste si dopřáli či co “šíleného” jste zvládli a takto určitým způsobem překonali sami sebe. Dejte nám vědět v krátké reportáži doplněné 3 fotografiemi jaké adrenalinové zážitky máte za sebou.Pochlubte se svojí odvahou, silou a extrémní zátěži, jíž jste vystavili svá těla a mozek.

Nemuselo to být letos, klidně “vytáhněte na světlo” i zážitky staré např. 10 let.

Do formuláře Záznam o aktivitě uveďte výčet položek o jednotlivých adrenalinových zážitcích, které kdokoliv z členů vašeho rodinného týmu měl možnot zažít. Napište nám kdo, kdy, kde a co jste vyzkoušeli, jaké byly vaše pocity a přidejte i nějaké hodnocení “prožitku”. Za splnění úkolu vám nabízíme zisk 100 bodů